Historie SCRC v Čechách

Nápad s klubem jsem dostal při poměrně intenzivní komunikaci v konferenci majitelů WS v USA. V té době nebyly diskuzní fóra nic známého ani běžného a najít nějaké virtuální místo, kde by se člověk dozvěděl nějaké informace o svém stroji nebo dostal tipy na doplňky a úpravy, byl v Evropě naprosto problém.

Konference v systému Delphi forums vznikla jako jedna z prvních a do diskuzí se tam zapojovali majitelé WS prakticky z celého světa (Austrálie, Singapur, Anglie a pochopitelně USA). A právě velký počet majitelů z USA byli členové klubu SCRC. Zaujalo mě to a začal jsem se zajímat o jaký klub se jedná a začal jsem komunikovat s vedením klubu (v té době vedli klub zakladatelé - Rick Perry "Rickster" a Jerry Longdon "Hip" - válečný veterán z Knoxville). V té době vznikaly nové chaptery po celých USA a klub nabíral první stovky členů, kterým se líbila otevřenost klubu k japonským a obecně neamerickým značkám takzvaných "metrických cruiserů" a také fakt, že se nemusely platit žádné příspěvky. Ačkoliv struktura a organizace byly poměrně pevně dané, jednotlivé chaptery měly možnost upravit si všechno podle svých potřeb. Poměrně jasnou identifikací byly například poprvé jasně a pevně definovaná pravidla pro skupinovou jízdzu, které v této formě od klubu přebíraly i další kluby.

Nadšený z koncepce tohoto klubu jsem se začal zajímat o možnost vzniku chapteru v ČR a dostal jsem značnou podporu ze strany vedení klubu v USA a řadu nápadů pro začátek. Vznik českého chapteru znamenal obrovské úsilí a nadšení zakládajících členů v té době. Problémem byla jednak komunikace (v roce 2000 nebyl zdaleka tak rozšířený levný internet, i za primitivní webhosting se platily značné peníze) a SCRC měl celou klubovou komunikaci založenou na internetu, což byl zpočátku pro nás problém. První setkání lidí, které klubová myšlenka zaujala, bylo v dnes již neexistujícím baru Štvanice v Praze.

Na setkání přišli lidé, kteří jsou dodnes kamarády - i když někteří již dávno nejezdí na motorkách a někteří žijí a pracují v cizině apod.. V té době jsme bojovali o existenci nejen s dalšími kluby, kteří náhlý příchod "amerického" klubu neviděly s nadšením, ale zejména s existujícími hardcore kluby, které sice v USA s SCRC problémy neměly ale u nás jsme byli celkem snadným terčem. Navíc v klubu jsme měli zpočátku členy, kteří viděli v SCRC možnost vytvořit alternativu tvrdých klubů, kam neměli šanci proniknout a díky otevřenosti SCRC najednou měli možnost u nás. To nutně vedlo k názorovým střetům, mnoha zbytečným meetingům s tzv. 1% kluby, kde jsme hasili různé potíže, které vznikaly zejména na srazech, ale to patřilo k začátkům a byly to cenné zkušenosti. Hlavní zaměření klubu bylo na ježdění a SCRC odpočátku jezdil a jezdil hodně. Už první rok jsme pořádali spoustu vyjížděk a akcí zejména v ČR (včetně klubového setkání v kempu Bucek, akci pro nevyléčitelně nemocné děti z hospicu Klíček...) ale také projížďky na prodloužené víkendy v Alpách apod..

V druhém roce (tedy 2001) jsme už pořádali kromě klubového srazu na Sázavě téměř každý víkend klubovou akci spojenou s neuvěřitelnými konzumacemi dobrého jídla (tyto akce byly pro SCRC u nás typické) a mezi zahraniční cesty je potřeba zařadit třeba účast na HOG srazu v St. Tropez ve Francii, kam jsme jeli pochopitelně po ose na týdenní výlet s tehdy novým členem Dennisem, který se do ČR přestěhoval z USA, kde žil téměř celý život.

Každý rok pak přibývalo zahraničních akcí - ať už účastí na srazech (Itálie, Slovensko..) tak našich vlastních akcí (Chorvatsko, Polsko..). A pochopitelně lepší a lepší byly i klubové srazy - takzvané celonárodní, které vždy pořádaly regionální chaptery, které se snažily udělat co nejlepší akci aby trumfli ostatní. Další srazy byly v Beskydech, Brně a pochopitelně i v Praze, kde akci pořádaly doslova desítky členů a uspořádali akci takového rozsahu a kvality, že se jen těžko dala překonat. Měla to být ukázka toho, co dokáže klub zorganizovat a osobně tento sraz považuji za nepřekonatelný - co se týče programu, vyjížděk i nových nápadů a účastníci si ho jistě budou pamatovat navždy.