Jistě že to jde. Pokud jste již nalogovaný, stačí kliknout vpravo na odkaz "Osobní údaje" a kde je změna e-mailu a ostatních osobních údajů.

Protože všechna přístupová práva přidělujeme teprve členům, kteří s námi jezdí na akce a vedení chapteru tyto členy pozná osobně.

Pro psaní příspěvků je potřeba se do konference “nalogovat”. Systém musí “vědět”, že jste to vy. Nalogování s pomocí uživatelského jména a hesla je krok po kroku popsané na této stránce i s obrázky.

Na informační stránce s cíli našeho klubu je přesně uvedeno, co od členů vyžadujeme. U nás nemusíte nic platit, nemusíte povinně chodit na schůze ani pomáhat při práci ale pokud nechcete být vůbec aktivní, tak nemá smysl se do SCRC hlásit.

Není. My používáme internet jen jako komunikační prostředek k domluvě a pořádání akcí ale jde nám především o ty akce. Internet je prostředek, nikoliv cíl našich aktivit. Chceme se s našimi členy vídat na akcích a ne si jen “virtuálně” povídat. Více informací k této tematice najdete zde.

Logo pochází pochopitelně z USA, používají ho všechny chaptery sdružené v SCRC a je to ochranná známka, kterou vlastní vedení klubu v USA. Logo vyjadřuje zásady našeho klubu ve stylyzované podobě - orel jako symbol volnosti a svobody, na pozadí motocyklové kolo jako symbol naší záliby, indiánská křídla symbolizují rozmach a rozšiřování a rohy otočené nahoru jsou symbolem moudrosti. Nápis na kruhu symbolizujícím pneumatiku SOUTHERN CRUISERS RIDING CLUB znamená něco jako jízdní klub cruiserů z jihu a je připomenutím, že náš klub byl založený v “jižních státech” USA, konkrétně v Memphisu, v oblasti, které se říká Southern States. Riding je důležité slovo, které vyjadřuje přesné zaměření našeho klubu a kterým se odlišujeme od jiných klubů. Podrobnější informace najdete na této stránce a také tady.

Nášivka na zádech znamená trošku něco jiného než nášivka někde jinde. I když naše nášivka nejsou tzv. “barvy” a není vícedílná, nemáme zájem o jakékoliv problémy, které nášivka na zádech na určitých místech v určitou chvíli může vyvolat. Nášivka se dá koupit v butiku v USA ale evropské a kanadské chaptery se dohodly, že je svým členům nebudou nabízet, protože i když se domluvíme na respektování nositelů naší nášivky s jedním klubem, jinému klubu může vadit a mohou tím zbytečně vznikat problémy. Pro identifikaci našich členů na velkých akcích bohatě stačí klubová trička s velkým znakem na zádech, případně menší nášivky na bundách vpředu nebo na rukávech a eventuálně označení chapteru tamtéž. Kdo se do klubu hlásí kvůli tomu, že chce machrovat nebo provokovat někde na srazu s našimi nášivkami - prosím, najdete si jiný klub, SCRC není vhodné místo. Navíc jsme se rozhodli že žádné klubové předměty nebudeme prodávat lidem, které pořádně neznáme a neúčastní se našich akcí. Jinak logo je registrovaná chráněná značka, je kryté kaucí vedení klubu, které ručí za jeho používání a jakákoliv neautorizovaná reprodukce je nepřípustná.

Protože prostě jsme touringový klub. Náš klub nenahrazuje rodinu. Jsme kamarádi a ne bratři.

Je to zkratka Southern Cruisers Riding Club - tedy v překladu něco jako cruiseři z jihu. Podrobnější informace najdete na stránce historie klubu.

Protože jsme součástí mezinárodního klubu založeného v USA. Navíc je to chráněná značka (logo i název) a je to součást klubového znaku. Southern znamená ”jižní” nebo “z jihu”, ¨cruisers jsou cruisery (lepší překlad neznáme protože je to označení typů motorek pro pohodovou jízdu - křižníky silnic) a riding club znamená klub pro ježdění - něco jako touring nebo mototuristický klub.

Orel není jen symbol amerických motorek nebo Ameriky jako takové. Mimo jiné je to symbol volnosti a o to nám jde. I proto je na pozadí za ním vidět výplet kola motorky. Křídla ve tvaru rohů znamenají moudrost a svobodu. Logo mimochodem vytvořil (traduje se že v hospodě při prohlížení dalších návrhů) jeden ze zakladatelů klubu s indiánským původem.

V žádném případě! Členské informace zná jen vedení klubu a ostatních poboček. Členové mají přístup k omezené databázi zahrnující jméno, město, přezdívku, typ stroje a eventuálně e-mail. Telefony ani adresy nikomu nepředáváme

Více informací je v části historie a členství tady na webu. Klub má prezidenta a viceprezidenta v USA. Nicméně nejvyšší vedení klubu je “správní rada - board of director´s” v USA. V této radě jsou zakladatelé a několik dalších lidí, kteří se starají např. o členskou agendu, akce atd. Ve vedení poboček v určité zemi nebo státu je tzv. “State Officer”, jednotlivé pobočky nebo jak se říká chaptery vede “First Officer” a “Second Officer”, kterých může být i několik. Kromě toho bývají v pobočkách i funkce obvyklé v jiných klubech - např. pokladník nebo “Road Captain”, tedy člověk, který se stará o organizaci a bezpečnost při vyjížďkách a plánuje akce apod. Podmínky pro otevření nové pobočky nejsou komplikované, ale zakladatel (First Officer) se zavazuje k určitým pravidlům a povinnostem. Při jejich neplnění může vedení klubu pobočku zrušit a členům nabídne přestoupení do jiné pobočky. Zásadně se nezakládají “konkurenční” chaptery, ale pouze vykrývá lépe území, aby vedení pobočky bylo blízko svým členům.

U nás je to jinak. Klub funguje “zadarmo” a tedy se snažíme, aby náklady na jeho provoz byly minimální. Proto neposíláme žádné tištěné informace členům. Komunikujeme pomocí internetu, protože je to online (tedy v reálném čase), je to levnější než kopírovat a rozesílat stovky obálek a domluva je rychlejší a aktuálnější. Přístup k internetu (web) je velmi dobrý, protože komunikujeme mezi sebou i mezi ostatními pobočkami v zahraničí pomocí webovských diskuzních serverů (tzv. konference). Členům bez přístupu k internetu může zprostředkovat informace kamarád nebo je poskytne daný klubový officer, ale nikdy to není tak pohodlné, rychlé a snadné jako pomocí internetu. Takže “schůzujeme” na internetu. A co se týká ježdění na společné akce, tak nemá smysl být členem klubu, který si za cíl klade společné ježdění a pak se těch akcí neúčastnit. Klub je takový, jaký si ho uděláme. Akce pořádají členové a aktivita vychází od kohokoliv. Co si zorganizujeme, to budeme mít. Snad s vyjímkou několika akcí, které organizuje vedení klubu pro všechny členy.

Náš klub nemá barvy. Tedy ve smyslu toho čemu se v zahraničí říká “biker colors” - tedy znak doplněný o dvoudílný rocker do kruhu. Barvy jsou výhradně symbolem MC klubů a my to respektujeme. Klub má své logo (mimochodem je to registrovaná ochranná známka ©) ve formě nášivek na oblečení, samolepek, potisků atd. U nás je situace jiná a co platí jinde nemusí vždy platit tady. Takže nášivky všech velikostí a další klubové předměty (nakupujeme výhradně od klubového dodavatele z USA) může koupit každý člen a? u nás nebo na online webu v USA (pokud má kreditní kartu a chce si zařídit individuální dovoz do ČR, celnici atd). Ovšem s nošením velké nášivky je to komplikované. I když se nejedná o “barvy”, její nošení není “povolené” a to zejména ne na srazech, kde může vyvolat konflikt. Malé nášivky, trička atd jsou něco jiného, ale velká (25cm) nášivka je skutečně něco, co by mohlo znamenat problémy. Nemá smysl rozebírat důvody a příčiny. Náš klub není o tom, abychom s někým jakkoliv vycházeli ve zlém. Naopak. Respektujeme ostatní a doufáme, že ostatní budou respektovat nás. Dřív nebo později pochopí, že nejsme proti nikomu kdo to s motorkami a ježděním myslí správně. V zásadě nedoporučujeme našim členům nošení klubové nášivky na zádech a prosíme je, aby toto pravidlo dodržovali absolutně na srazech a akcích pořádaných MC kluby a na srazech obecně a v ostatních případech se řídili zdravým rozumem. Jinak podle pravidel klubu může vedení chapteru kdykoliv odebrat klubové znaky a zrušit členství komukoliv, kdo se nechová podle zásad a pravidel klubu.

Vysvětlení je prakticky v předchozí odpovědi. V zásadě se dá říct, že nášivka je to poslední, o co nám jde. Pokud se ti jedná o pohodové a časté ježdění s partou kamarádů a kamarádek, kteří nevyhledávají konflikty, ale snaží se užívat života a alespoň trochy volnosti, které nabízí jizda na motorce, tak jsi tu správně. Pokud se zajímáš jen o to co budeš mít na zádech a machrování na srazech, tak si raději najdi nějaký jiný klub.

Klub (myšleno v ČR) pořádá několik oficiálních akcí - kromě regionálních, počínaje společnými vyjížďkami v rozsahu “večerní” až víkendové jsou to společné návštěvy srazů a akcí u nás i v cizině, dlouhé poznávací cesty i společné sobotní výlety. Prostě všechno o co mají členové zájem. Každý člen může organizovat akci pro ostatní. Vedení klubu organizuje minimálně jedno “celonárodní” setkání (meeting, run nebo ride) - otevřené pouze pro členy klubu a jejich rodinné příslušníky a spolujezdce s programem, který se odlišuje od běžných tuzemských srazů. Kromě toho pořádáme různé akce s charitativním zaměřením a mimo sezónu pravidelná i nepravidelná setkání členů v nějakém příjemném prostředí podle zájmu a zálib. Nepořádáme žádné komerční akce.

Cruiser je název typu motorky podle anglického slovesa “to cruise”. Jde o pohodový styl jízdy krajinou ustálenou rychlostí kdy si jezdec vychutnává jízdu a má čas jak se říká “cítit vůni krajiny”. Pohodová jízda znamená třeba pro 1500cc motocykl na kvalitní silnici rychlost okolo 90km/h což je řekněme vyhovující i pro cestovní motocykly a naháče ale pro majitele 125cc to je mnohdy jízda s vypětím všech sil a naopak pro jezdce na supersportu je to neskutečně nepohodlné courání spojené s přehříváním motoru. Takže je celkem jasné, že členové si dříve nebo později najdou skupinku lidí, se kterými se jim jezdí dobře, kteří jezdí tempem a stylem který jim vyhovuje. A od toho klub také je - je to místo kde se mohou seznámit lidí, které už nebaví jezdit samotné a kteří hledají lidi podobných zálib, naturelu a jízdního stylu. V zásadě si vybere každý - od malých motorek až po zmíněné supersporty, pravda s určitou převahou chopperů a cruiserů. Nicméně i na našich akcích se snažíme najít vhodný kompromis a třeba na klubovém setkání bude několik vyjížděk v různém tempu a v různých vzdálenostech takže si vybere ten, kdo je rád že na staré motorce ujede 10km i ten pro koho je projížďka minimálně 200km.

Naprosto nic. Nášivky kupujeme od klubu v USA za americké ceny značně neodpovídajícím našim poměrům ale takové je pravidlo protože nemáme na logo ani název až na pár vyjímek reprodukční práva. Na prodeji klub nevydělává vůbec nic. Z utržených peněz se platí národní doména, copyrigt poplatky za logo a název a např. poplatky za členství klubu v asociaci AMA, což je americká organizace sdružující a zastupující velké kluby i jednotlivce obdobně jako FEMA - ale trochu jinak a výrazně praktičtěji (např. pojištění na klubových akcích). Bohužel ze členství klubu v AMA nemáme tyto výhody protože se vztahují výhradně na oblast USA.

Stačí napsat vedení pobočky mail.

Člen musí mít v okamžiku přihlášení jakoukoliv motorku nebo musí být tzv. pasažér (spolujezdec) stávajícího člena. Pokud již registrovaný člen motorku z jakéhokoliv důvodu prodá, členem zůstává, pokud se sám nerozhodne jinak.

Nemáme klubovnu. Nemáme žádné přijmy za které bychom si klubovnu mohli pořídit nebo pronajímat. Máme několik míst, kde se regionálně scházíme a kam rádi jezdíme ale klubovnu nemáme. Nakonec principem klubu není schůzování ale ježdění (máme v názvu riding club) a tak se raději setkáme jeden víkend v Krkonoších a další víkend v Jižních Čechách apod. Na rychlé a aktuální domlouvání máme poměrně velmi sofistikovanou internetovou konferenci s uzavřeným přístupem ke složkám určeným jen pro členy a s upozorňováním na zprávy mailem nebo na mobily a domlouváme se všichni a? jsme z Prahy, Plzně, Brna nebo Ostravy.

A proč by nemohla? Tohle je RIDING CLUB a naše pravidla se neřídí žádnými zvyky a pravidly jiných klubů. Nejde nám o politiku, teritoria ani komerci. Zajímá nás jen a jen ježdění. A máme mezi námi několik žen a dívek které jezdí a nevidíme v tom naprosto nič špatného. Jsme proti diskriminaci jakýmkoliv způsobem - je jedno jakým jazykem člen mluví, kde žije nebo kde se narodil, jestli je černoch nebo běloch, jestli má motorku za 20 tisíc nebo 200 tisíc. Je to jedno. Podstatné je jaký je to člověk a kamarád a na ostatním až tolik nezáleží.

Nevím o tom že bychom kdekoliv na webu měli fotky z nějaké akce kterou jsme nepořádali a nebylo tam uvedeno že to je nafocené na srazu tam a tam nebo na té či oné akci. To dá rozum. Nicméně nyní na stránkách najdete doplněné upozornění že to, že jsou někde vyfocení naši členové neznamená, že jsme akci pořádali my, nebo že jsme tu silnici stavěli my nebo že ta benzínka v pozadí patří nám nebo že ta restaurace je naše apod. Navíc publikujeme jen fotky z akcí (až na naprosté vyjímky jako jsou cestopisy) kterých se zúčastnilo více našich členů a nazaměřujeme se na obecné fotky z té akce ale na dokumentaci právě naší účasti.

Kdybychom si mysleli že klub jako je SCRC nemá smysl tak bysme do toho nedávali tolik volného času a energie. Právě naopak! My si myslíme že tady klub jako SCRC chybí. Klub s organizací, komunikující s okolím, aktivní ale přitom otevřený s dostatečnou volností pro členy a prostorem pro jejich zájmy. Klub který není systémově proti nikomu kromě lidí kteří úmyslně škodí motorkářům, jsou pro motorkáře nebezpeční a ohrožují nás. To se týká i jízdy pod vlivem alkoholu kdykoliv a kdekoliv. Opilý motorkář je nebezpečná zbraň, stejně jako nezvládnutelný exhibicionista který se předvádí ostatním na vyjížďce a ohrožuje ostatní. Příkladů je mnohem víc. Nicméně respektujeme ostatní seriózní kluby i jednotlivce, nad nikoho se nechceme vytahovat ale taky chceme aby ostatní respektovali nás.

Pokud rádi cestujete, plánujete cesty a chcete se podílet na jejich organizaci, SCRC je v tomto směru tím pravým místem. Bohužel se často stává, že noví členové mají pocit, že by se “klub” měl starat o pořádání akcí a pokud si milostivě rozhodnou nějaké cesty nebo jen projížďky zúčastnit, umí jen kritizovat a neustále dávat na vědomí, že “jinde by to bylo lepší” apod...
A další lidé naopak vymyslí nějakou akci, zorganizují ji a diví se, že účast byla špatná a to je odradí od dalších aktivit. Bohužel to jsou stinné stránky naší otevřenosti a jen bezmezné nadšení těch lidí, kteří pro klub dlouhodobě něco dělají, ho drží a pohání kupředu. Také to je rozdíl proti zemím jako USA, kde je poměr skutečně aktivních členů, kteří se zúčastňují akcí vyšší než 75%. Své hraje i ekonomická situace a víme, že řada našich členů na větší cestu musí šetřit často jsou rádi, že mají vůbec na provoz motorky nějaké peníze. Ale i tak je úspěch, když dáme dohromady skupinu 20, 30 nebo i více motorek na třeba 1000 a více km dlouhou zahraniční cestu nebo 50 motorek na jednodenní projížďku v délce 200-500 km apod. Nicméně řada našich projížďek je krátkých, často zajedeme společně jen třeba 100km někam na odpolední profouknutí a na večeři ale v tom je právě ta výhoda, že se téměř vždy najdou lidé, kteří mají v dané době chu? právě na tu samou akci. A otevřenost klubu dává možnost uspořádat akce pro příznivce touringu, kratších vyjížďek i třeba sportovněji orientovaných motorkářů. Pokud je vaším cílem “nosit nějaké nášivky”, jediná cesta vede z domova na nejbližší sraz k pípě a po víkendu zase zpět nebo dokonce vůbec nejezdíte, tak nemá smysl hlásit se do takového klubu, jako jsme my. A řada z těch, kteří si mysleli, že jim SCRC bez práce zajistí vysněné “barvy” a konečně na zábavě budou mít čím ohromit motorkáře ze sousední vesnice, tak již z klubu odešli nebo odchází. Nás skutečně zajímá především ježdění a společné akce všeho druhu.